Co je v přijímačkách z českého jazyka?

V dnešním článku se blíže zaměříme na obsahovou část přijímacích zkoušek, a to konkrétně na test z českého jazyka. Jak jistě víte, jednotná přijímací zkouška formátu CERMAT se skládá z testů z českého jazyka a matematiky. Z každého testu je možné získat maximálně 50 bodů.

Přijímací zkoušky žáci skládají na středních školách, kam odevzdali přihlášku. Zpravidla jsou to dvě různé střední školy a nebo jedna SŠ, kam se hlásí na dva různé obory. V každém termínu skládají žáci devátých tříd test z českého jazyka a matematiky, celkem tedy píší 2 různé testy z každého předmětu.

Ve výsledku se započítá vždy lepší bodový zisk z každého předmětu, bez ohledu na termín a školu, kde žák zkoušku psal. Hodnoceny jsou výsledky úloh zapsané do záznamového archu, který je oskenován a zaslán k centrálnímu hodnocení do CERMATU.

Co se objevuje v přijímacích zkouškách z českého jazyka?

Na přijímačky z českého jazyka musí žáci zvládnout základní učivo 1. a 2. stupně základní školy z češtiny (staví se na základě rámcového vzdělávacího programu MŠMT, dále RVP). V testech se objevuje např. pravopis, slovní zásoba a tvoření slov, skladba, tvarosloví, porozumění textu nebo slohová a literární výchova.

Test z českého jazyka standardně obsahuje celkem 30 typově různých úloh. Na vypracování testu z češtiny je vyčleněn čas 60 minut.

Testové otázky zpravidla bývají buď otevřené nebo uzavřené, kdy je na výběr z možností, možnosti žák přiřazuje nebo volí z možností ANO/NE. Co je v přijímačkách z českého jazyka

Přehled toho, co se může vyskytovat v příjímačkách 2023 z českého jazyka a literatury:

Ze skladby předchozích testů, RVP a informací publikovaných k metodice tvorby CERMAT testů jsme vytvořili odhad toho, na co by žáci mohli narazit u přijímacího testu na SŠ z českého jazyka.

Maximální počet bodů, které žák může získat: 50
Celkový počet úloh: 30
Časová dotace pro psaní testu: 60 minut

Typy úloh:

Otevřené/vypisovací úlohy – z pravopisu, skladby, slovní zásoby a tvarosloví
Uzavřené úlohy/úlohy s výběrem z možností – A/B/C/D, přiřazování správných odpovědí, řazení textu, úlohy ANO/NE

Okruhy učiva, které se mohou vyskytnout v testu:

Tvarosloví (cca 5–8 bodů)
Větná skladba (cca 5–8 bodů)
Porozumění textu (cca 8–10 bodů)
Pravopis (cca 8–10 bodů)
Slovní zásoba a tvoření slov (cca 6–10 bodů)
Slohová výchova (cca 3–7 bodů)
Literární výchova (cca 3–6 bodů)

Jak se učit na přijímačky z češtiny?

Rozhodně doporučujeme s přípravou na přijímačky z češtiny začít včas. Základem je projít si testy z minulých let. Jedině tak žák bezpečně zjistí, co umí a v čem má nedostatky. Obecně pomáhá udělat si reálný plán přípravy tak, aby deváťák nepřecenil své síly a nepodlehl zbytečnému stresu a tlaku.

Doporučujeme projít si naše další články s tipy, jak úspěšně projít celým procesem přijímacího řízení na střední školy.

Který se hodí pro koho?

Situace, ve které se hodí prezenční forma s podrobným rozborem řešení:

Tomáš je z Berouna a na zkouškách se nejvíc bojí toho, že se nedokáže dlouho soustředit – tudíž bude „sekat chyby“ z nepozornosti. Proto dojíždí každou neděli na Přijímačky nanečisto. Je to pro něj ideální kombinace, protože nepřijde o atmosféru plné třídy, ale současně nemusí být v Praze celý den. Jakmile testy napíše, odjíždí domů s opravenými a obodovanými archy a dá si zaslouženou pauzu. V klidu se pak podívá na videorozbory – především na ty úlohy, u kterých váhal či chyboval. Pustí si vysvětlení opakovaně, klidně trochu pomaleji, dokud vše nepochopí. Na chvíli se pak večer připojí k živému webináři, doptá se na jednu konstrukční úlohu a pak? Má hotovo. Kamarádi čekají!

Situace, ve které se hodí distanční forma s podrobným rozborem řešení:

Bára je z Olomouce, chce přesnou a užitečnou přípravu, která ji ale bude zároveň bavit. Každou neděli tak absolvuje přijímačkový den distančně. „Není to nuda? Není to k ničemu?,“ ptají se spolužáci. Bára na to ale není sama – zkouškou ji provede přátelský průvodce, takže jí neuniknou žádné pokyny ani tipy a triky. Zkoušku dělá s přesnou časomírou, slyší i zvuky třídy – úplně zapomene, že je sama v pokoji! Navíc se může živého průvodce v průběhu zkoušky na cokoli zeptat. Nakonec si dle přesných instrukcí archy opraví a oboduje. Tím získá obrovskou výhodu, protože pozná Cermat bodování a už nikdy nebude váhat, „co se uznává a co ne“. V klidu se pak podívá na videorozbory – u matematiky na celý, u češtiny se dívá jen na ty úlohy, u kterých chybovala. Pustí si vysvětlení opakovaně, klidně trochu pomaleji, dokud vše nepochopí. Na chvíli se pak večer připojí k živému webináři, doptá se na jedny druhy přísudku a jde si užít zbytek víkendu.

Situace, ve které se hodí prezenční forma se základním rozborem řešení:

Lucka je z Prahy. Na zkouškách ji nejvíc děsí stres a zameškaná látka – co když bude v testu něco, na co náhodou ve škole chyběla a látku se nedoučila? Proto chodí každou sobotu prezenčně na Přijímačky nanečisto – opakovaně se dostává do situace, kdy píše test ve třídě s ostatními žáky a zbavuje se tak stresu. Každou sobotu také absolvuje 2 x 60 minut výuky naživo s učiteli, kde postupně doplní, co nepochytila ve škole. Jakmile má hotovo, jde domů s opravenými a obodovanými záznamovými archy a může zbytek víkendu odpočívat. Pokud se potřebuje k řešení vrátit, dokoupí si videorozbory podrobného rozboru řešení k testům (380 Kč).

Situace, ve které se hodí mix všech forem:

David závodně plave a rád tráví víkendy na chatě, takže potřebuje být flexibilní. Někdy proto dělá přijímačkový den distančně z domova, někdy přijde v neděli (s podrobným rozborem), aby ještě stihl trénink a když zrovna nemá v sobotu závody, přijde na Přijímačky prezenčně (se základním rozborem). Z přípravy si tak vždy odnese maximum a do toho stíhá všechny koníčky. Ideální, že?